Claude Code auto mode आता default: कोणता mode निवडाल?
Claude Code v2.1.283 पासून terminal आणि VS Code sessions मध्ये auto mode default आहे. permission modes मधील फरक आणि न पाहता चालणाऱ्या server साठी योग्य mode जाणून घ्या.
14 August 2026 रोजी auto mode मध्ये झालेले बदल
Claude Code मधील auto mode नियमित permission prompts न दाखवता tool calls चालवतो आणि कृतींचे पुनरावलोकन करण्यासाठी स्वतंत्र classifier model वापरतो. Protected paths च्या बाहेरील reads आणि working-directory edits classifier कडे पाठवले जात नाहीत. 14 August 2026 पासून Pro, Max आणि Team plans वर नवीन sessions ज्या mode मध्ये सुरू होतात, तो mode auto mode झाला. 27 October 2026 रोजी documentation मध्ये पुढे स्पष्ट करण्यात आले की, Claude Code v2.1.283 किंवा त्यानंतरच्या आवृत्तीत, प्रत्येक plan आणि provider वरील interactive terminal आणि VS Code sessions साठी auto mode हा built-in starting mode आहे. तुम्ही कोणत्याही वेळी mode बदलू शकता. तुम्ही स्वतः आधीच सेट केलेला default बदलला जात नाही.
Documentation मध्ये आता हा बदल पुढीलप्रमाणे नमूद केला आहे:
Claude Code v2.1.283 किंवा त्यानंतरच्या आवृत्तीत, interactive terminal आणि VS Code sessions साठी auto mode हा built-in starting permission mode आहे. त्यापूर्वीच्या आवृत्त्यांमध्ये, Pro, Max, Ultra आणि Team plans साठीच तो built-in starting permission mode होता.
याच पृष्ठावरील दोन नियम version number पेक्षा अधिक महत्त्वाचे आहेत. तुम्ही स्वतःच्या ~/.claude/settings.json मध्ये सेट केलेला defaultMode हा बदलल्यानंतरही कायम राहतो: Claude Code auto mode वर स्विच करायचे का, असे एकदा विचारू शकतो. तुम्ही नकार दिल्यास तुमची setting कायम ठेवली जाते. Managed settings द्वारे तुमची संस्था deploy करत असलेला default देखील कायम राहतो. Announcement post मध्ये सुरुवातीला Enterprise plans आणि Claude API साठी auto mode opt-in राहील असे सांगितले होते. 22 October 2026 रोजीच्या त्यातील अपडेटनुसार, auto mode तुमच्या संस्थेसाठी default होण्यापूर्वी Enterprise admins ना email मिळेल. v2.1.283 पासून terminal आणि VS Code sessions साठी documentation मध्ये हा अपवाद राहिलेला नाही. मात्र v2.1.285 किंवा त्यानंतरच्या आवृत्तीत HIPAA configuration लागू केलेली संस्था अद्याप Manual mode मध्ये सुरू होते.
तुम्ही Claude Code VPS (virtual private server) वर चालवत असल्यास, laptop पेक्षा हा बदल अधिक महत्त्वाचा ठरतो. Permission prompt हा keyboard जवळ असलेल्या व्यक्तीची आवश्यकता असलेला checkpoint आहे. Remote box वर तुम्ही बहुतेक वेळा उपस्थित नसता. त्यामुळे session ज्या mode मध्ये सुरू होते, तोच mode अनेक तास कायम राहतो. Non-interactive claude -p runs साठी वेगळा नियम लागू होतो: v2.1.302 किंवा त्यानंतरच्या आवृत्तीत mode सेट केला नसेल, तर third-party provider वापरत असतानाही किंवा telemetry बंद असतानाही ते default मध्ये सुरू होतात. 31 October 2026 रोजी current release v2.1.316 आहे आणि permission-modes page मध्ये हे behaviour documented आहे. v2.1.302 पूर्वी ही दोन्ही प्रकरणे auto मध्ये सुरू होऊ शकत होती. त्यामुळे box अजून जुन्या release वर असण्याची शक्यता असल्यास तेथे claude --version चालवा.
Claude Code च्या परवानगी मोड्स: सर्वाधिक देखरेखीपासून कमीतकमी देखरेखीपर्यंत
एकूण सहा मोड्स आहेत. प्रत्येक ओळीच्या सुरुवातीचे नाव हे settings मध्ये लिहायचे किंवा --permission-mode ला द्यायचे मूल्य आहे. हे सर्व सहा मोड्स model ऐवजी Claude Code स्वतः लागू करते, कारण एखाद्या tool call ला काय करण्याची परवानगी आहे हे ठरवणे model भोवतालच्या harness चे काम आहे.
default: Claude फाइल्समध्ये बदल करणे, shell commands चालवणे किंवा network शी संपर्क साधणे यांसारख्या बहुतांश कृतींपूर्वी विचारतो. तुमच्या working directory मधील reads मात्र prompt शिवाय चालतात. CLI (command line interface) या मोडला Manual असे दर्शवते आणिmanualहा alias स्वीकारते.plan: Claude files वाचते आणि शोध घेण्यासाठी commands चालवते; तुमच्या source मध्ये बदल करत नाही. तुम्ही plan ला मंजुरी देईपर्यंत edits blocked राहतात. मात्र bypass permissions उपलब्ध असलेल्या interactive terminal sessions मध्ये अपवाद आहे: तेथे planning commands साठी classifier किंवा prompt लागू होत नाही.acceptEdits: file edits prompt शिवाय चालतात. त्यासोबतmkdir,touch,rm,rmdir,mv,cpआणिsedहे filesystem commands देखील prompt शिवाय चालतात. हे फक्त तुमच्या working directory किंवाadditionalDirectoriesमधील paths साठी लागू आहे. Protected-path writes आणि ओळखलेले critical-path removals यांसाठी तरीही prompt येतो.touchला plain file paths असतील तेव्हाच auto-approve केले जाते. इतर प्रत्येक shell command साठी नेहमीचे permission rules लागू होतात.auto: नियमित permission prompts ऐवजी classifier checks वापरले जातात. स्पष्टaskrules असल्यास prompt येतो.dontAsk: ज्यासाठी prompt आला असता त्या प्रत्येक कृतीला Claude Code auto-deny करते. तुम्ही install केलेला mod मंजूर करू शकतो अशा calls, तुमच्या working directories मधील file reads, तुमचेallowrules, built-in read-only Bash commands, आधीच मंजूर केलेले documentation fetches आणिPreToolUsehook मंजूर करत असलेले calls यांखेरीज इतर काहीही चालणार नाही. Session कधीही input ची वाट पाहत थांबत नाही.bypassPermissions: prompts आणि safety checks वगळले जातात. यामध्ये.gitआणि.claudeयांसारख्या protected paths वरचे writes देखील समाविष्ट आहेत.
Session दरम्यान Shift+Tab दाबल्यास मोड्स default पासून acceptEdits आणि त्यानंतर plan असा क्रमाने बदलतात. auto मधून पहिल्यांदा दाबल्यावर तुम्ही default वर जाता. Status bar मध्ये तुम्ही कोणत्या मोडवर पोहोचलात ते दिसते; उदाहरणार्थ ⏵⏵ auto mode on किंवा gray ⏸ manual mode on. इतर मोड्स या cycle मध्ये default ने नसतात. तुमचे account त्यासाठीच्या requirements पूर्ण केल्यावर auto त्यात समाविष्ट होतो. Session --permission-mode bypassPermissions, --dangerously-skip-permissions किंवा --allow-dangerously-skip-permissions सह सुरू केला असल्यास, किंवा user, --settings किंवा managed settings मध्ये defaultMode: "bypassPermissions" असल्यासच bypassPermissions त्यात समाविष्ट होतो. dontAsk तेथे कधीही दिसत नाही; त्यामुळे तो claude --permission-mode dontAsk ने सेट करा.
Auto mode साठी अलीकडील model देखील आवश्यक आहे. तो अजिबात दिसत नसण्याचे हेच नेहमीचे कारण आहे. 27 October 2026 रोजी documentation मध्ये Anthropic API वर Claude Opus 4.6 किंवा त्यानंतरची आवृत्ती, Sonnet 4.6 किंवा त्यानंतरची आवृत्ती, Haiku 5.5 किंवा Fable model नमूद आहेत. Amazon Bedrock, Google Cloud आणि Microsoft Foundry साठी यादी लहान आहे. Sonnet 4.5 सारखे जुने models कोणत्याही provider वर supported नाहीत, असेही documentation सांगते. Claude Code ने auto mode unavailable असल्याचे सांगितल्यास, प्रथम या requirements आणि कोणतीही disableAutoMode setting तपासा. Anthropic server-side पातळीवर auto mode बंद करू शकते. असे उत्तर मिळालेल्या session मध्ये तो session संपेपर्यंत auto mode बंदच राहतो. त्यामुळे जुन्या session मध्ये वाट पाहण्याऐवजी नंतर नवीन session सुरू करा.
bypassPermissions सह प्रत्येक mode मध्ये दोन controls लागू राहतात: deny rules आणि स्पष्ट ask rules. दुसरे tool उपलब्ध असताना यांपैकी कोणतेही EndConversation वर लागू होत नाही. Session ज्या mode मध्ये सुरू होते, तो कोणताही असो, हेच दोन controls तुम्ही वापरू शकता.
ऑटो मोड वर्गीकरणकर्ता कोणत्या कृती अवरोधित करतो
वर्गीकरणकर्ता हे दुसरे मॉडेल आहे. ते प्रलंबित कृती वाचते आणि ती तुम्ही दिलेल्या विनंतीशी सुसंगत आहे का हे ठरवते. दस्तऐवजात त्याचे काम एका वाक्यात स्पष्ट केले आहे:
स्वतंत्र वर्गीकरणकर्ता मॉडेल कृती सुरू होण्यापूर्वी त्यांचे परीक्षण करते. तुमच्या विनंतीपलीकडे जाणारी, अपरिचित पायाभूत सुविधांना लक्ष्य करणारी किंवा Claude ने वाचलेल्या हानिकारक मजकुरामुळे प्रेरित झालेली कृती ते अवरोधित करते.
सर्व्हर ऑपरेटरना सर्वाधिक आढळणाऱ्या पुढील प्रकारच्या कृती डीफॉल्टने अवरोधित केल्या जातात:
- कोड डाउनलोड करून चालवणे, जसे की
curl | bash - Production deploys आणि migrations
- Force push
- Shared infrastructure मध्ये बदल करणे
- Local service सार्वजनिक इंटरनेटवर उपलब्ध करून देणारा tunnel किंवा reverse shell उघडणे
- चालू credential किंवा token transcript मध्ये किंवा एखाद्या फाइलमध्ये छापणे
पुढील कृती डीफॉल्टने अनुमत आहेत:
- तुमच्या working directory मधील स्थानिक file operations
- तुमच्या lock files किंवा manifests मध्ये घोषित केलेल्या dependencies install करणे
- Read-only HTTP requests
- तुम्ही ज्या repository मध्ये काम करत आहात तिच्या branches वर push करणे, default branch सहित; मात्र deploy किंवा publication targets दर्शविणारी नावे असलेल्या non-default branches याला अपवाद आहेत. Push मधील content वर वर्गीकरणकर्त्याचे इतर नियम तरीही लागू होतात.
वरील सारांशावर अवलंबून राहू नका. संपूर्ण rule lists JSON म्हणून छापण्यासाठी claude auto-mode defaults चालवा आणि तुमच्याकडे install केलेल्या version सोबत आलेला संच वाचा. /auto-mode-setup ही स्वतंत्र command आहे. ती तुमच्या project आणि अलीकडील sessions मधून autoMode.environment entries तयार करते आणि तुम्ही draft स्वीकारल्यास त्या ~/.claude/settings.json मध्ये लिहिते. Version requirements claude auto-mode defaults ला नव्हे, तर त्या command ला लागू होतात. Pro, Max, Ultra आणि Team plans वर /auto-mode-setup साठी v2.1.228 किंवा त्यानंतरची आवृत्ती आवश्यक आहे; native Windows वर v2.1.233 किंवा त्यानंतरची आवृत्ती आवश्यक आहे. Enterprise plan किंवा Claude Console API key वापरत असल्यास v2.1.283 किंवा त्यानंतरची आवृत्ती आवश्यक आहे. v2.1.304 पूर्वी feature flags fetch न करणाऱ्या sessions मध्ये /auto-mode-setup उपलब्ध नसते. उदाहरणार्थ, telemetry बंद असलेला box किंवा third-party provider वरील box याला लागू होतो. त्यामुळे तुमच्या server ची स्थिती अशी असल्यास आधी update करा.
यावर अवलंबून राहण्यापूर्वी दोन documented limits महत्त्वाच्या आहेत. प्रथम, Claude Code स्वतः पाठवलेल्या classifier requests मध्ये classifier ला तुमचे messages, file reads आणि searches यांसारख्या read-only lookups व्यतिरिक्तचे tool calls, तसेच तुमचा CLAUDE.md content दिसतो. Tool results मात्र काढून टाकले जातात. त्यामुळे Claude ने वाचलेल्या file किंवा web page मधील मजकूर classifier ला थेट संबोधित करू शकत नाही. दुसरे, classifier ने एखादी कृती सलग 3 वेळा किंवा एका session मध्ये 20 वेळा अवरोधित केल्यास auto mode pause होते आणि Claude Code पुन्हा तुम्हाला prompt करते. Prompt केलेली कृती approve केल्यावर auto mode पुन्हा सुरू होते. हे thresholds configurable नाहीत. -p flag असलेला आणि --permission-prompt-tool नसलेला non-interactive run prompt देण्यासाठी कोणतीही व्यक्ती उपलब्ध नसते. अशा वेळी Claude Code run थांबवत नाही, असे documentation स्पष्ट सांगते: अवरोधित कृती चालत नाही आणि Claude काम सुरू ठेवतो.
दूरस्थ box वर दुसरे behaviour दोन प्रकारे समस्या निर्माण करते. Limit ओलांडणारे interactive session चालू ठेवले असल्यास ते prompt वर थांबते आणि terminal कडे न पाहणाऱ्या व्यक्तीची वाट पाहते. -p run कधीही थांबत नाही. त्यामुळे blocked steps पूर्ण न होताच job पूर्ण होऊ शकते. त्याच box वरील दुसरे Claude Code session त्या व्यक्तीचा पर्याय ठरत नाही, कारण एका session मधून दुसऱ्या session ला पाठवलेला मजकूर तुमची consent मानला जात नाही आणि pending permission prompt चे उत्तर देऊ शकत नाही. त्यामुळे एका session मध्ये pause झाल्यास त्याला अजूनही मानवी उत्तर आवश्यक असते. Agent ने नेमके काय करावे याची व्याप्ती कमी करणे हा उपायाचा दुसरा भाग आहे. Agent ला कार्य करणारा सर्वात छोटा बदल करण्याकडे वळवणारे skill session ला classifier थांबवणाऱ्या मोठ्या आणि अनावश्यक actions कडे वळण्यापासून रोखते. Skill एका task ला दिशा देते; output style system prompt मध्येच बदल करते. त्यामुळे छोट्या, मर्यादित बदलांची मागणी करणारी style तुम्ही ज्या एका job साठी ती invoke केली त्यापुरती न राहता session मधील प्रत्येक turn साठी लागू राहते.
settings.json मध्ये modes कुठे असतात
वरील सर्व मजकूर settings file मधील एका object मध्ये असतो.
{
"permissions": {
"defaultMode": "auto",
"allow": [
"Bash(npm run test *)",
"Bash(git status)"
],
"ask": [
"Bash(git push *)",
"Bash(docker compose up *)"
],
"deny": [
"Read(./.env)",
"Read(./secrets/**)",
"Bash(curl *)"
]
}
}Rules याच क्रमाने तपासले जातात: deny, त्यानंतर ask, आणि शेवटी allow. या क्रमातील पहिला जुळणारा rule अंतिम परिणाम ठरवतो. त्यामुळे नंतरचा अधिक संकुचित rule आधी आलेल्या व्यापक rule वर मात करत नाही. Bash(aws *) साठी deny rule असल्यास aws s3 ls block होते, जरी तुम्ही तोच command allow केला असला तरी. त्यामुळे allow rule deny rule मधून अपवाद तयार करू शकत नाही. Read आणि Edit चे deny किंवा ask rules gitignore negation ला support करतात: एका settings file मधील deny list मध्ये Read(*.env) नंतर Read(!sample.env) दिल्यास, आधीच्या rule मधून sample.env नावाच्या files वगळल्या जातात. हा अपवाद फक्त त्याच settings source मधील आधीच्या relative-path rules वर लागू होतो. तो दुसऱ्या source मधील deny override करू शकत नाही. तसेच संपूर्ण directory block केलेली असल्यास तिच्यातील file पुन्हा उघडू शकत नाही.
ask हा auto mode मध्ये विशेषतः उपयुक्त rule type आहे. Auto mode नियमित prompt काढून टाकतो. ask rule तुम्हाला आवश्यक असलेल्या विशिष्ट command साठी तो prompt पुन्हा लागू करतो. तुमचा deploy command येथे असावा. Code server मधून बाहेर जाण्यापूर्वी checkpoint हवा असल्यास Bash(git push *) देखील येथे असावा. Credential files deny मध्ये ठेवणे हा त्याचा दुसरा भाग आहे. हे credentials agent च्या आवाक्याबाहेर ठेवण्याशी जोडलेले आहे.
settings files स्वतः, कमी precedence पासून जास्त precedence पर्यंत:
~/.claude/settings.json: तुमची user settings. ती प्रत्येक project मध्ये लागू होते..claude/settings.json: project settings. ती repository मध्ये commit केली जाते..claude/settings.local.json: एका repository साठीची तुमची स्वतःची settings. Claude Code ती तयार करते तेव्हा ती git-ignored असते; ती स्वतः तयार केल्यास.gitignoreमध्ये add करा.- Managed settings, administrator कडून deploy केल्या जातात. Linux वर ती file
/etc/claude-code/managed-settings.jsonआहे. Command line flag सहित कोणतीही गोष्ट managed permission rule override करू शकत नाही.
येथे एक documented कारण असलेला trap आहे. defaultMode: "auto" हे .claude/settings.json किंवा .claude/settings.local.json मधून आल्यास लागू होत नाही. त्यामुळे repository settings file सोबत देऊन स्वतःसाठी auto mode enable करू शकत नाही. या दोन files मधील bypassPermissions देखील ignore केले जाते. तेथे auto set केल्यास Claude Code आपल्या built-in default वर fallback करते. ~/.claude/settings.json मधील कोणतेही defaultMode skip केले जाते आणि कुठेही error print होत नाही. ज्या version किंवा plan मध्ये हा built-in default Manual आहे, तेथे session शांतपणे default mode मध्ये सुरू होते. ही line ~/.claude/settings.json मध्ये हलवा. प्रत्येक active rule आणि तो कोणत्या file मधून आला आहे हे शेजारी दाखवण्यासाठी /permissions run करा.
मोड बंद करणारे दोन स्विच
प्रशासकांकडे दोन kill switch असतात. दोन्ही boolean ऐवजी "disable" ही string स्वीकारतात.
{
"permissions": {
"disableAutoMode": "disable",
"disableBypassPermissionsMode": "disable"
}
}दस्तऐवजात नमूद केल्याप्रमाणे, दोन्ही settings कोणत्याही settings file मध्ये "disable" ही string स्वीकारतात. ही settings override करता येत नसलेल्या managed settings मध्ये सर्वाधिक उपयुक्त ठरतात.
disableAutoMode हे auto ला Shift+Tab cycle मधून काढून टाकते. त्यामुळे --permission-mode auto सह सुरू केलेले session त्याऐवजी Manual mode मध्ये सुरू होते. disableBypassPermissionsMode bypass mode साठी हेच काम करते. हे कोणत्याही scope मधून कार्य करते. त्यामुळे स्वतःच्या ~/.claude/settings.json मध्ये ते सेट करून, live server वर रात्री 2 वाजता वापरायचा नसेल अशा mode मध्ये स्वतःला जाण्यापासून रोखता येते. इतर लोक वापरत असलेल्या मशीनवर दोन्ही settings /etc/claude-code/managed-settings.json मध्ये ठेवा. User settings file ही त्या user ची असते, परंतु managed settings file तशी नसते.
VPS वरील auto mode साठी isolation boundary का आवश्यक आहे
Classifier एका वेळी एका action चे पुनरावलोकन करतो. मंजूर केलेल्या action नंतर काय करते, हे तो नियंत्रित करत नाही. Documentation मध्ये ही मर्यादा स्पष्टपणे सांगितली आहे:
Classifier हा प्रत्येक action साठीचा control आहे; तो isolation boundary नाही. त्यामुळे unattended runs साठी isolation boundary अतिरिक्त defense in depth देते. --dangerously-skip-permissions साठी ती जशी आवश्यक आहे, तशी येथे अनिवार्य नाही.
म्हणून remote box साठी योग्य संयोजन म्हणजे auto mode आणि गमावण्यास आपण तयार असलेले environment. bypassPermissions आणि केवळ आशेवर अवलंबून राहणे योग्य नाही. Bypass mode फक्त isolated environments साठी documented आहे: containers, virtual machines किंवा internet access नसलेले dev containers. अशा ठिकाणी Claude Code आपल्या host system ला नुकसान करू शकत नाही. आपला database आणि reverse proxy चालवणारा VPS यापैकी कोणताही प्रकार नाही.
सर्व्हरवर तीन गोष्टी सर्वाधिक महत्त्वाच्या आहेत. Claude Code normal user म्हणून चालवा; root म्हणून कधीही चालवू नका. त्या user ला working directory द्या आणि वाचण्यासारखे इतर काहीही देऊ नका. बॉक्स दुरुस्त करण्याऐवजी तो पुन्हा build करा. त्यामुळे प्रत्येक job नंतर हटवता येणारा disposable VM वापरण्याचा युक्तिवाद लागू होतो. User creation पासून firewall rules पर्यंतची या उपायांमागील hardening माहिती VPS वर Claude Code चालवण्यासाठीच्या संपूर्ण safety pass मध्ये दिली आहे. त्यामुळे ती येथे पुन्हा दिलेली नाही.
Claude Code स्वतः root नियम लागू करतो. Linux आणि macOS वर sudo अंतर्गत किंवा root म्हणून bypass mode मध्ये सुरू होण्यास ते नकार देते:
--dangerously-skip-permissions cannot be used with root/sudo privileges for security reasonsओळखलेल्या sandbox मध्ये ही तपासणी वगळली जाते. म्हणून autonomous container work साठी documented उपाय म्हणजे Claude Code non-root user म्हणून चालवणारा dev container. तुम्ही phone किंवा laptop वरून SSH द्वारे agent चालवत असल्यास, हेच तर्क tmux मध्ये सुरू ठेवलेले long-running Claude Code session यालाही लागू होतात: session चालू असताना prompt वर कोणीही लक्ष ठेवत नसते. Login यशस्वी होईपर्यंत यापैकी काहीही सुरू होत नाही. त्यामुळे box ने Permission denied (publickey) दाखवून तुम्हाला प्रवेश नाकारला, तर verbose SSH output मधून तुमच्याकडे प्रत्यक्षात असलेल्या पाचपैकी कोणत्या fault चे कारण कळेल.
Ubuntu VPS वर Bash sandbox सेट करा
अंगभूत sandbox मुळे Claude चालवत असलेल्या sandbox केलेल्या Bash commands ना filesystem आणि network access वर मर्यादा येतात. Operating system ही मर्यादा child processes वरही लागू करते. वगळलेले commands आणि मंजूर केलेले unsandboxed retries या मर्यादेबाहेर चालतात. Linux वर यासाठी दोन packages आवश्यक आहेत.
sudo apt-get install bubblewrap socatClaude Code सुरू करा आणि /sandbox चालवा. Mode, Overrides आणि Config tabs असलेले panel उघडते. आवश्यक package नसल्यास फक्त Dependencies tab दिसतो आणि त्यात install करावयाच्या packages ची यादी असते. Dependency check startup वेळी चालतो. त्यामुळे packages install केल्यानंतर Claude Code पुन्हा सुरू करा; अन्यथा panel त्यांना अजूनही अनुपस्थित दाखवेल.
Ubuntu 24.04 आणि त्यानंतरच्या आवृत्त्यांमध्ये default AppArmor policy मुळे bubblewrap ला आवश्यक असलेले user namespaces तयार करता येत नाहीत. त्यामुळे sandbox सुरू होत नाही. तुमच्या server वर ही समस्या लागू आहे का ते तपासा:
sysctl kernel.apparmor_restrict_unprivileged_userns0 मिळणे किंवा key अस्तित्वात नसल्याचे सांगणारी error दिसणे याचा अर्थ काहीही करण्याची आवश्यकता नाही. 1 मिळाल्यास bwrap साठी स्वतंत्र profile आवश्यक आहे:
sudo tee /etc/apparmor.d/bwrap > /dev/null <<'EOF'
abi <abi/4.0>,
include <tunables/global>
profile bwrap /usr/bin/bwrap flags=(unconfined) {
userns,
include if exists <local/bwrap>
}
EOF
sudo systemctl reload apparmorहे profile sandbox मधील commands साठी नाही, तर स्वतः bwrap साठी लागू होते. त्यानंतर settings मध्ये मर्यादा अधिक अरुंद करा:
{
"sandbox": {
"enabled": true,
"filesystem": {
"denyRead": ["~/"],
"allowRead": ["."]
},
"network": {
"allowedDomains": ["github.com", "*.npmjs.org"]
}
}
}हा block project च्या .claude/settings.json मध्ये असला पाहिजे, कारण project settings मधूनच . चे resolution project root कडे होते. त्याच lines ~/.claude/settings.json मध्ये ठेवल्यास . चे resolution ~/.claude कडे होते. त्यामुळे denyRead rule तुमच्या project files ना blocked ठेवतो आणि प्रत्येक command ज्या code मध्ये बदल करायचा आहे तो code वाचण्यात अयशस्वी ठरतो.
यामध्ये काय समाविष्ट नाही ते समजून घ्या. Sandbox Bash आणि त्याच्या child processes वर मर्यादा घालतो. अंगभूत file tools Claude Code process मध्येच चालतात. MCP (model context protocol) servers आणि hooks हे स्वतंत्र processes आहेत आणि host वर कोणत्याही मर्यादेशिवाय चालतात. या सर्वांना एकाच boundary मागे ठेवण्यासाठी संपूर्ण Claude Code process container, virtual machine किंवा @anthropic-ai/sandbox-runtime package मध्ये चालवा. हा package हे लिखाण तयार केले त्या वेळी beta research preview आहे.
प्रत्येक सेटअपसाठी कोणता mode योग्य आहे?
तुमच्या स्वतःच्या laptop वरील एकट्या वापराचा repo
auto वापरा आणि ज्या actions पुढे जाव्यात असे तुम्हाला वाटते त्यांच्यासाठी ask rules लागू करा. तुम्ही keyboard समोर आहात, classifier fallback प्रत्यक्षात तुमच्यापर्यंत पोहोचू शकतो आणि होणारे नुकसान तुम्ही नियंत्रित करत असलेल्या एका machineपुरते मर्यादित आहे. 14 August चे default याच परिस्थितीसाठी लिहिले गेले होते.
Shared VPS
प्रत्येक user साठी auto वापरा. ते प्रत्येक user च्या स्वतःच्या ~/.claude/settings.json मध्ये set करा. ज्या box वर Claude Code चालवणारे account root नाही आणि इतर users चे work read करू शकत नाही, तिथे ही रचना वापरा. disableBypassPermissionsMode हे "disable" म्हणून /etc/claude-code/managed-settings.json मध्ये deploy करा आणि shared paths चे संरक्षण करणारे deny rules देखील लागू करा. Shared box हे bypassPermissions चुकीचे ठरण्याचे सर्वात स्पष्ट उदाहरण आहे, कारण त्या mode ने गृहीत धरलेली isolation boundary अस्तित्वात नसते: इतर tenants त्याच boundary च्या आत असतात.
CI आणि unattended sessions
dontAsk वापरा आणि job ला आवश्यक असलेल्या commands ची स्पष्ट allow list द्या. कोणतीही व्यक्ती prompt पाहणार नसेल, तर योग्य failure mode auto-deny आहे. Auto mode non-interactively देखील चालतो. परंतु -p run ला classifier blocks वारंवार आल्यास तो थांबत नाही: blocked actions वगळल्या जातात आणि Claude काम सुरू ठेवतो. त्यामुळे job त्यातील काही steps पूर्ण न करताही पूर्ण होऊ शकते. bypassPermissions फक्त image पासून पुन्हा build करत असलेल्या container किंवा virtual machine साठी वापरा. ज्या host वर तुम्हाला महत्त्वाची दुसरी कोणतीही गोष्ट चालते, तिथे ते वापरू नका.
FAQ
Claude Code मध्ये auto mode default केव्हा होते?
Pro, Max आणि Team plans वरील नवीन sessions साठी ते 14 August 2026 रोजी default झाले. 27 October 2026 पासूनच्या documentation नुसार, Claude Code v2.1.283 किंवा त्यानंतरच्या आवृत्तीत प्रत्येक plan आणि provider साठी interactive terminal आणि VS Code sessions ची सुरुवातीची built-in mode हीच आहे. मात्र HIPAA configuration लागू असलेल्या organizations मध्ये v2.1.285 किंवा त्यानंतरच्या आवृत्तीत sessions Manual mode मध्ये सुरू होतात. Non-interactive claude -p runs default मध्ये सुरू होतात, जोपर्यंत तुम्ही mode निश्चित केलेली नसते. v2.1.302 पूर्वी third-party provider वरील किंवा telemetry बंद असलेल्या runs auto मध्ये सुरू होऊ शकत होते; v2.1.302 पासून ते देखील default मध्ये सुरू होतात. तुम्ही स्वतः सेट केलेला default, one-time switch prompt स्वीकारेपर्यंत कायम राहतो. तुमची organization व्यवस्थापित करत असलेला default बदलत नाही. Session प्रत्यक्षात कोणत्या mode मध्ये आहे हे status bar मध्ये तपासा. auto mode मध्ये त्यावर ⏵⏵ auto mode on असे दिसते.
VPS वर auto mode किंवा bypassPermissions वापरावे का?
Isolation boundary सोबत auto mode वापरा. Actions चालण्यापूर्वी classifier त्यांचे पुनरावलोकन करतो. Protected paths बाहेरील reads आणि working-directory मधील edits या पुनरावलोकनातून वगळल्या जातात. मात्र documentation मध्ये स्पष्ट केले आहे की हे per-action control आहे, isolation boundary नाही. त्यामुळे unattended run साठी container, virtual machine किंवा पुन्हा तयार करण्यास तुम्ही तयार असलेला server वापरणे आवश्यक आहे. bypassPermissions सर्व checks पूर्णपणे वगळते आणि isolated environments साठीच documented आहे. Linux वर root म्हणून त्या mode मध्ये सुरू होण्यास Claude Code नकार देते आणि --dangerously-skip-permissions cannot be used with root/sudo privileges for security reasons छापते.
माझ्या server वरील कोणालाही auto mode किंवा bypass mode वापरता येऊ नये यासाठी काय करावे?
permissions.disableAutoMode आणि permissions.disableBypassPermissionsMode यांना "disable" ही string देऊन /etc/claude-code/managed-settings.json मध्ये सेट करा. Managed settings इतर सर्व scopes पेक्षा वरच्या स्तरावर असतात. त्यामुळे कोणतीही user settings file किंवा command line flag त्यांना override करू शकत नाही. disableAutoMode, auto ला Shift+Tab cycle मधून काढते. त्यामुळे --permission-mode auto सह सुरू केलेले session Manual mode मध्ये सुरू होते. disableBypassPermissionsMode कोणत्याही scope मधून कार्य करते. त्यामुळे एकच user ते स्वतःच्या ~/.claude/settings.json मध्ये सेट करू शकतो.
माझी defaultMode: "auto" setting का दुर्लक्षित केली जाते?
कारण ती चुकीच्या file मध्ये आहे. defaultMode: "auto", .claude/settings.json किंवा .claude/settings.local.json मधून आल्यास लागू होत नाही. त्यामुळे एखाद्या repository ला settings file पाठवून स्वतःसाठी auto mode सुरू करता येत नाही. त्याऐवजी Claude Code त्याच्या built-in default कडे परतते. तुमच्या user settings मधील कोणतेही defaultMode ते वगळते आणि कोणतीही error छापत नाही. त्या built-in default ची mode Manual असल्यास session default mode मध्ये सुरू होते. Setting ~/.claude/settings.json मध्ये हलवा. त्यानंतर प्रत्येक active rule कोणत्या file मधून आली आहे हे तपासण्यासाठी /permissions चालवा. auto mode अजूनही उपलब्ध नसल्यास model requirement तपासा. Sonnet 4.5 सारखी जुनी models कोणत्याही provider वर supported नाहीत.